- 5.8.2020
Pátý srpnový den si každoročně připomínáme dvě tragické události, během nichž přišlo o život pět vojáků Armády České republiky.
Během chorvatské operace „Oluja“ (Bouře) v roce 1995, která byla největší pozemní operací v Evropě od druhé světové války, padli 5. srpna četař Petr Valeš a rotný Luděk Zeman. Zemřeli na následky zranění utrpěného po výbuchu minometného granátu na pozorovacím stanovišti Tango 23 u obce Ličky Oska v Chorvatsku.
podporučík in memoriam Petr Valeš
Narodil se v Českém Krumlově a po ukončení základní školní docházky studoval od září 1987 na SOU pozemních staveb v Českých Budějovicích (obor zedník). Studium nedokončil a v letech 1989-1992 byl zaměstnán jako dělník u společnosti Jihostroj Velešín. V roce 1993 absolvoval ZVS v Benešově a po jejím skončení nastoupil do společnosti JIP Větřní a. s., kde pracoval jako dopravář surovin. Dne 8. 9. 1994 byl přijat do činné služby v hodnosti desátníka v další službě a současně ustanoven pomocníkem 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 1. praporu mírových sil OSN, s nímž odjel v říjnu 1994 do zahraniční operace UPROFOR na území bývalé Jugoslávie. V květnu 1995 následovala operace UNCRO, kam byl vyslán jako pomocník 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 2. praporu mírových sil OSN.
Poslední rozloučení s Petrem Valešem se uskutečnilo s vojenskými poctami, pochován byl na hřbitově v Rožmitále na Šumavě. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán medailí „Za hrdinství“.
podporučík in memoriam Luděk Zeman
Narodil se v Hodoníně a v letech 1973-1976 studoval na Zemědělském odborném učilišti ve Strážnici (obor traktorista-mechanizátor). Poté nastoupil jako řidič do Agropodniku Hodonín – středisko dopravy Mistřín, kde pracoval až do roku 1990 (v mezidobí absolvoval v letech 1977-1979 ZVS). Před vstupem do armády byl zaměstnán jako řidič u několika společností v Hodoníně. Dne 5. 9. 1994 byl přijat do činné služby v hodnosti četaře v další službě a současně ustanoven starším řidičem 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 1. praporu mírových sil OSN. V říjnu 1994 byl vyslán do zahraniční operace UPROFOR v bývalé Jugoslávii a v květnu 1995 odjel jako starší řidič 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 2. praporu mírových sil OSN do operace UNCRO.
Poslední rozloučení s Luďkem Zemanem se uskutečnilo s vojenskými poctami, pochován byl na hřbitově v rodném Hodoníně. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán medailí „Za hrdinství“.
O téměř čtvrt století později, 5. srpna 2018, došlo při patrole v okolí základny Bagrám v afghánské provincii Parwan k útoku sebevražedného atentátníka. Následkem výbuchu utrpěli smrtelná zranění tři čeští vojáci, příslušníci 42. mechanizovaného praporu Tábor: desátník Kamil Beneš, rotný Martin Marcin a desátník Patrik Štěpánek.
štábní praporčík in memoriam Kamil Beneš
Narodil se v Českých Budějovicích, kde také v roce 2011 dokončil studia na VOŠ, SPŠ automobilní a technické (obor podnikání v oborech). Na SOU v Lišově již předtím (v roce 2008) absolvoval obor truhlářské práce. V říjnu 2013 nastoupil přípravnou službu ve Vyškově a po jejím absolvování byl přeložen ke 2. mechanizované rotě 42. mechanizovaného praporu v Táboře, kde byl služebně zařazen na funkci střelec 3. mechanizovaného družstva. Od ledna 2018 působil v táborské posádce jako starší střelec 1. mechanizovaného družstva 2. mechanizované roty. V dubnu 2018 odjel jako starší střelec 2. strážního družstva 10. strážní roty BAF do Afghánistánu na svou první a zároveň poslední zahraniční operaci.
Poslední rozloučení s Kamilem Benešem se s vojenskými poctami uskutečnilo 16. srpna 2018 v Hluboké nad Vltavou. Posmrtně byl dnem 5. srpna 2018 povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu. Prezident republiky ho dne 28. října 2018 vyznamenal Medailí Za hrdinství.
štábní praporčík in memoriam Martin Marcin
Narodil se v Chomutově a v letech 1997-2001 studoval na SOŠ pro obnovu a ochranu životního prostředí (obor obnova a ochrana životního prostředí) v Litvínově. Po maturitě nastoupil základní vojenskou službu v Českém Krumlově, a poté jeden rok pracoval jako administrativní pracovník u soukromé firmy v Chomutově. V říjnu 2003 se stal vojákem z povolání a po absolvování zdokonalovacího výcviku byl v únoru 2004 zařazen na funkci řidiče, a poté staršího řidiče-instruktora k rotě bojové techniky zabezpečovacího praporu. Od května 2006 do prosince 2010 sloužil u 151. ženijního praporu v Bechyni jako starší řidič a starší strojník. S bechyňským praporem absolvoval ve funkci staršího řidiče své první dvě mise KFOR v Kosovu (2007, 2009). V lednu 2011 se stal příslušníkem 2. roty 42. mechanizovaného praporu v Táboře, s nímž byl v únoru 2012 vyslán na zahraniční operaci v rámci kontingentu AČR-ISAF PRT Logar do Afghánistánu. V lednu 2015 byl ustanoven velitelem 1. mechanizovaného družstva 2. mechanizované roty. V březnu téhož roku odjel na svou druhou zahraniční operaci do Afghánistánu, a to jako starší řidič-specialista 4. strážní roty BAF. Po návratu do České republiky vykonával v táborské posádce i nadále funkci velitele 1. mechanizovaného družstva 2. mechanizované roty. V dubnu 2018 odjel na svou poslední zahraniční operaci do Afghánistánu, kde velel 2. strážnímu družstvu 10. strážní roty BAF.
Poslední rozloučení s Martinem Marcinem se uskutečnilo s vojenskými poctami 14. srpna 2018 v kostele sv. Ignáce v Chomutově. Posmrtně byl dnem 5. srpna 2018 povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu. Prezident republiky ho dne 28. října 2018 vyznamenal Medailí Za hrdinství.
štábní praporčík in memoriam Patrik Štěpánek
Narodil se v Plzni, kde také v roce 2014 dokončil studia na SOŠ elektrotechnické (obor informační technologie). V červenci 2015 nastoupil přípravnou službu ve Vyškově a po jejím absolvování byl přeložen k 13. dělostřeleckému pluku v Jincích, kde byl služebně zařazen na funkci střelec strážního družstva 132. dělostřeleckého oddílu. V lednu 2017 se stal příslušníkem 2. mechanizované roty 42. mechanizovaného praporu v Táboře a byl ustanoven do funkce střelce, později střelce-operátora. V dubnu 2018 odjel jako starší střelec 1. strážního družstva 10. strážní roty BAF do Afghánistánu na svou první a zároveň poslední zahraniční operaci.
Poslední rozloučení s Patrikem Štěpánkem se uskutečnilo s vojenskými poctami 17. srpna 2018 v Plzni. Posmrtně byl dnem 5. srpna 2018 povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu. Prezident republiky ho dne 28. října 2018 vyznamenal Medailí Za hrdinství.
Čest památce padlých hrdinů!
