Právě to je už jen těžko uvěřitelných osm let...

Některé události člověka zasáhnou tak silně a zůstanou mu v paměti uložené tak živě, jako by k nim došlo teprve před několika týdny, a ne před řadou let. 

Pro nás k nim patří 8. červenec 2014, kdy v dalekém Afghánistánu padli David Beneš – Beny, Ivo Klusák – Kluzó, Libor Ligač – Ligy a Jan Šenkýř – Šenky. Svůj poslední boj nakonec o týden později v pražské Ústřední vojenské nemocnici prohrál i Jaroslav Lieskovan – Lesy.

Možná si ještě pamatujete obrovskou vlnu solidarity, která se v naší společnosti zvedla po této tragické události před osmi lety…S mimořádnou veřejnou sbírkou pro pozůstalé rodiny padlých vojáků ale v červenci 2014 přichází také impuls k založení celoresortní organizace, dosud chybějící, která by dokázala poskytovat okamžitou pomoc našim vojákům a jejich rodinám v těch nejtěžších chvílích jejich života.

Právě do těchto dnů se datují počátky Vojenského fondu solidarity. Organizace, která už podala pomocnou ruku více než čtyřem desítkám vojenských rodin a dlouhodobě podporuje děti vojáků, kteří při výkonu služby přišli o život.

Chtěli jsme jen napsat v tyhle vzpomínkové dny - díky hrdinům, do jejichž očí se teď na fotografiích díváte, můžeme dnes pomáhat všem jejich vojenským kolegům a kamarádům, kteří brání naši zemi.

Kluci, děkujeme za Vaši službu. Nezapomínáme a nezapomeneme. Čest Vaší památce!

plk.gšt. v z. PhDr. Eduard Stehlík Ph.D., MBA

Mgr. Tereza Stehlíková